Proč jsem přestal pomáhat ostatním

“Tak jsme si ve firmě řekli, že si přestaneme pomáhat,” řekl mi s úsměvem můj hráč. Říkejme mu třeba Standa. Je to mnohem lepší krycí jméno, než třeba CX-12479B, jak by to bylo v souladu s GDPR*. Chodíme se Standou každý pátek do kavárny v Brně.

Pijeme flat white s mikropěnou, pro kterou by hipsteři zaprodali vlastní sestru. Drtíme lžičkami koňakové špičky nebo větrníky. Já Standu koučuju a on pak se svou firmou roste k nevídaným výšinám. Tentokrát mi lžička zůstala viset někde na půli cesty mezi talířkem a pusou, jako když se jeřábník rozhodne jít na rauchpauzu v půlce pohybu.

Jasně, že tuším, jak to Standa myslí s tím, že si přestali ve firmě pomáhat. Dokonce z toho mám radost, asi jako dítě, které jste vzali k Hamley’s a všimlo si, že máte plnou peněženku. Promítám si v hlavě těch několik příležitostí, kdy jsem se v tomto týdnu bavil s různými lidmi o pomáhání ostatním. Konec konců, koučování je pomáhající profese. Tak odkud ta nefalšovaná radost z nepomáhání?

Narvi tam ten štrúdl, nevadí, že se dusí!

Realitní makléřka Renata** zářně reprezentuje příklad člověka, který chce pomáhat. Voláme si proto, že by se chtěla stát profesionální koučkou. Ačkoliv její psychologický profil tomu zatím ještě neodpovídá. Odhaluje se to už během prvních vět.
“A někdy mě štve, že i když vím, že mám pravdu, tak mě lidi neposlouchají. Jako to se i naštvu. Zvlášť, když vím, že si ten člověk prostě natluče, že to nemůže dopadnout jinak…”
Hlavou mi běží, kolik lidí to takhle vlastně má. Kolik lidí se rozhodne o tom, jak by věci měly nebo neměly být a pak to cpe světu jako Krišna brothers Bhagavadgítu***. Kolik lidí chce pomáhat tak moc, že ve výsledku spíš stojí progresu v cestě. Kolik lidí si neuvědomuje to, že formu pomoci by si měl určit ten, kdo o ni žádá nebo ji potřebuje.

Jen si vezměte tchyně, maminky a babičky. Existují dokonce ženy, které reprezentují třeba všechny tři role současně. A to je pak jízda. Tyto ženy mají totiž jedno společné – velkou chuť pomáhat, i když to tak nemusí na první pohled vůbec vypadat. Nejspíš jste někdy zažili návštěvu, na kterou maminka / babička / tchyně navařila a napekla jak kdyby měl přijet cirkus. A po takové návštěvě právem připomínáte hrocha, až na to, že hořícím kruhem byste fakt neproskočili.
To je typická ukázka obrovské dobré vůle koncentrované do pomoci ostatním, kteří ale tuhle formu pomoci příliš neocení. Pravdou je, že jsme docela často jako tchyně. Moc se neptáme jestli a jak naše okolí o pomoc stojí. Prostě jim narveme do chřtánu další štrúdl. Papej, broučku, vypadáš špatně.

Síla nevyřčených myšlenek

Stevie King je můj oblíbený autor beletrie. Autorů, které žeru, je spousta, ale jeho mám rád pro vybroušený vypravěčský styl. Umí skvěle pracovat s imaginací čtenáře. A není to tím, že by nám nabídl podrobný popis úplně všech detailů. Naopak. Pečlivě si vybere, co říct chce a co si má čtenář domyslet. Nechává zodpovědnost za to, jak bude scéna vypadat, na čtenáři.
Pravým opakem jsou právnické spisy a technická dokumentace. Popisují každý prd tak, aby nemohlo dojít k mylné interpretaci. Pro zodpovědnost uživatele nechávají asi tolik prostoru, kolik vám nechá průměrný úředník na dotazy minutu před koncem pracovní doby. Schválně – četli byste radši Stevieho Kinga nebo právní spisy?

Kdosi moudrý řekl, že když veškerou zodpovědnost vezmeme na sebe, nezbyde žádná, kterou by mohli mít ostatní. Tuto tezi každý den potvrzují miliony otců, kteří se snaží donutit pubertální syny, aby se učili. Statisíce šéfů, kteří si rvou vlasy nad tím, že to ještě někdo z jejich lidí nedělá podle návodu. Desetitisíce přátel, kteří v hospodách radí dalším přátelům, co je teď dobrá příležitost a co ne. Možná to právě teď děláte i vy. Říkáte ostatním, co a jak. Dáváte návody, tzv. motivujete a pak se vztekáte, že to ještě moc nejde. To vše ve jménu vyššího dobra. Vždyť se snažíte pomáhat, co vám síly stačí.

Moudro z koňakové špičky

To by se vám líbilo, viďte :). Jenže já se na nějaká moudra necítím. Mám radost, že Standa a jeho tým si přestali ve firmě tolik pomáhat. Věřím, že díky tomu budou mít mnohem zajímavější výsledky. Věřím, že i vy jste si mezi řádky našli pár myšlenek pro sebe. Pokud ne, zajděte si na zákusek. To pomáhá :).

Budu rád, když mi napíšete, jak vnímáte pomoc ostatním vy. A jak vnímáte zodpovědnost. A vůbec.

*GDPR zajímavosti. Narazil jsem na firmu, které jiná firma dodává stravenky pro zaměstnance. Vždy jim dodala jmenný seznam s počtem stravenek. Dnes, v souladu s GDPR jim bude dodávat seznam kódů (WTF-1234, však víte) s počtem stravenek. A k tomu jmenný seznam spolu se seznamem kódů, aby to šlo rozluštit. Parádní úspora práce, což? 😀

**Taky krycí jméno. Hodilo se mi k jejímu ráčkování víc, než její opravdové. Přečtěte si tu první větu o ní ještě jednou. S ráčkováním ;).

***Bhagavadgíta aneb Píseň Vznešeného je středobod hinduistického náboženství. A skutečně ji můžete vyfasovat při chůzi Brnem od Krišnářů…jen za ni pak budou chtít zaplatit, neb sekta musí z něčeho žít. Tak si říkám, že za to, co nám vnutí ostatní jako “pravdu”, leckdy zaplatíme mnohem hůř.

5 názorů na “Proč jsem přestal pomáhat ostatním

  1. Antonín Gabriško říká:

    Kdo ví, co je dobré a co je zlé (Shirzard Shamine – Pozitivní inteligence).
    Máš pravdu, Honzo. Je těžké (alespoň pro mně) zůstat nestranný a vést lidi jako správný kouč. Známá má problém v komunikaci se svým synem. Snažím se situaci pochopit a klást jí otázky tak, aby přišla na to, kde oba pravděpodobně dělají chybu. Neprojektovat své myšlenky je ale obtížné, když na to máte vlastní názor. Ten se pak ale snažím mít jen pro sebe…
    No, zkusme radit sami sobě ?
    Jak to máte ostatní?

    • Honza Markel říká:

      Je to výzva, ale dá se to naučit, Tondo :). Nejvtipnější na tom je, že si mnohdy ani neuvědomujeme, že se takto chováme. Ale to je příležitost pro všechny – podívat se k sobě 🙂

  2. Maya říká:

    Ahoj Honzo,
    ráda čtu tvoje příspěvky, je v nich velké moudro. Tento článek ve mě velmi rezonuje. Mám jedno historku k dobru a i když je to již pěkně dávno co se mi přihodila pořád je vlastně aktuální. Jak říkají angláni long story short. Má sbírka knih vyžadovala pořízení knihovny, přece nebudu vyhozovat prachy, když se u bývalého na dvoře válí spousta euro palet. Tak jsem si o jednu řekla a vysvětlila za jakým účelem ji chci, načež se mi dostalo 20 minutového výkladu o tom, co přesně s ní mám teda dělat…vybrousit, nalakovat a pak znovu aspoň 3x! Naprosto stejné reakce jsem se dočkala od kamaráda, který mi (Bůh mu žehnej) pomohl tu paletu vytáhnout do 3tího patra.
    Čeho jsem se nedočkala byl dotaz a jak to chceš..? Pouze do mě byla tlačena pomoc, které nebylo třeba?. Samozřejmě, že jsem se na broušení a lakování vykašlala. Není třeba, knihám se tam líbí i tak ☺️.

    • Honza Markel říká:

      No jo, není nad to vědět, jak se to má dělat správně! 😀 Až na to, že se stále více ukazuje, že správný postup, jak něco udělat prostě neexistuje. Díky za tu historku, hezky ilustruje tento princip v praxi.
      Postupně tady třeba vytvoříme sbírku příkladů, ze které bude jasné, jak NEUVĚŘITELNĚ MOC je tohle zastoupené v našem chování :). Takže keep reading, writing, living :).

  3. Efka říká:

    Pomoc je opravdovou pomocí, když neslouží k uspokojení vlastního ega (rodiče/manželka mě doma nepochválí, tak aktivně a nad míru pomáhám jinde, kde něco takového uslyším); když pomoc není „seberealizací“, aby si člověk jen připomněl svoji hodnotu. Protože takový „pomáhající“ může ve skutečnosti pořádně škodit; může chtít v nějakém konkrétním prostředí nahrazovat někoho jiného, kdo do takového prostředí patří a logicky je povolaný ve věci jednat. Vlastně si takový „pomahač“ na prvním místě řeší sebe, nikoli záležitost těch druhých, poněvadž do cizí situace promítá právě sebe. Naražený čenich je výsledkem a poučením do budoucna, lekcí, jak (ne)pomáhat příště… – Už před mnoha lety byl natočen film „Musíme si pomáhat“ a ten se přece dočkal ocenění… Pomáhat určitě; ve správné míře a na místě… Píše se to lehce…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..